Rozhovor s Frédéricem Tranchandem, vítězem OCC 2026: „Vítězství v Chamonix je opravdu slyšet“

Při své premiéře na závodech UTMB a zároveň na tak dlouhé trati si Frédéric Tranchand, mistr světa v krátkém trailu z roku 2025, počínal naprosto suverénně a ovládl poslední ročník OCC (60 km a převýšení 3500 m). Několik týdnů po svém výrazném triumfu se atlet týmu Merrell vrací pro mytrails.com k vítězství, které vzbudilo velkou pozornost.

Frédéricu, jak jste vstřebával vítězství na OCC?

Byl to jeden z hlavních cílů mé sezony, možná i něco víc. Takže jsem měl především obrovskou radost, že se mi ho podařilo splnit. A také z toho, jak závod probíhal: poměrně brzy jsem si vypracoval náskok, který jsem udržel až do cíle. To bylo skvělé. Dnes si uvědomuji, jakou váhu a dosah tohle vítězství má. V trailovém světě je výhra na jednom ze závodů UTMB opravdu významná. Člověk tím získá obrovskou viditelnost a ohlas. Vítězství v Chamonix je zkrátka opravdu slyšet. I když já osobně stále možná o něco výš stavím titul mistra světa v krátkém trailu z roku 2025, přestože vyvolal menší ohlas.

Když říkáte, že to byl jeden z cílů sezony, možná i něco víc, co tím myslíte? Je vítězství na jednom ze závodů UTMB Mont-Blanc také kariérním cílem?

Myslím, že dokončit OCC, a získat na něm vítězství, je během kariéry cílem každého trailového běžce, i kdyby to mělo trvat několik let. Před startem jsem byl poměrně opatrný, protože je to přece jen dlouhá trať a chtěl jsem mít jistotu, že jsem na ni připravený. Do té doby jsem závodil na kratších tratích a OCC pro mě už představovalo ultra. Je to přece 60 km a více než 3500 výškových metrů, takže jsem k trati měl velký respekt. Možná jsem se na ni necítil připravený hned, a tak trvalo několik let, než jsem se odhodlal to zkusit.

Předpokládám, že tak dlouhá trať ovlivnila vaši přípravu a trénink. Jak jste se na závod chystal?

V květnu 2026 jsem se přestěhoval do Argentière, nedaleko Chamonix. Bydlel jsem tam ve spolubydlení, abych se dokonale seznámil s terénem a tratí. Na tenhle závod jsem se mohl připravit opravdu naplno. Loni na mistrovství světa trval závod téměř stejně dlouho, rozdíl byl zhruba 20 až 30 minut. Nešel jsem tedy úplně do neznáma a mohl jsem použít téměř stejný model přípravy. Na jaře jsem začal sezonu závody ve skyrunningu, přes léto jsem nezávodil a soustředil se na specifický trénink pro OCC, včetně dlouhých horských běhů přímo na trati závodu. Některé úseky jsem znal opravdu nazpaměť, což mi podle mě také trochu pomohlo.

Cítil jste na zádech váhu cedulky mistra světa?

Už jsem si na to zvykl. Na každém závodě mě často představují jako favorita nebo úřadujícího mistra světa, takže jsem s tím počítal a nijak výrazně mě to neovlivnilo.

Na vrcholové úrovni jste začínal orientačním během, potom jste přešel ke skyrunningu a krátkému trailu. Otevírá vám úspěch na OCC dveře k nové kariéře v ultra trailu?

Možná ne k úplně nové kariéře, ale byla by to logická pokračování. Potvrzuje to, že dokážu podávat dobré výkony i na o něco delších tratích. Uvědomuji si, že na kratších distancích, například v seriálu Golden Trail Series, mám stále menší šanci bojovat s nejlepšími. Na tratích dlouhých 45 až 60 km ale dokážu závod dobře zvládnout, vydat ze sebe maximum a udržet tempo až do cíle. Před dvěma nebo třemi lety to možná ještě neplatilo.

Jak vypadaly dva nebo tři dny po OCC? Stihl jste si závodní týden užít?

Upřímně, bydlet přímo na místě, ale v dostatečné vzdálenosti od Chamonix, je dobrý kompromis. Každý večer jsem mohl spát doma, což bylo příjemné, a den po závodě jsem vyřídil několik povinností. Zbytek víkendu už byl klidnější. Mohl jsem se vydat na tratě dalších závodů a povzbuzovat hlavně své spolubydlící na CCC, v dešti a během posledního stoupání. Nebo jsem UTMB sledoval z domova.

Inspirují vás tyto tratě, nebo vám připadají nepředstavitelné?

Samozřejmě že inspirují, o tom není pochyb. Z hlediska výkonu je to ale přece jen něco úplně jiného. Závod rozvržený na 20 nebo 24 hodin se řídí jinými pravidly. Určitě bych nemohl vyrazit do prvního stoupání jako splašený. Ale myslím, že se na takový závod jednou vydám, rád bych si to vyzkoušel. Jestli v něm dokážu podat dobrý výkon, to je jiná otázka. Dokud to člověk nezkusí, nemůže to vědět. Zatím se ale nechci rozptylovat.

Jak bude vypadat závěr vaší sezony 2026?

Přihlásil jsem se do světové série ve skyrunningu. Do konce mi tedy zbývají dva závody, včetně finále ve Španělsku 7. listopadu.

Čemu se budete věnovat v zimě? Trailoví běžci stále častěji přecházejí ke skialpinismu. Platí to i pro vás?

Když jsem se věnoval orientačnímu běhu, strávil jsem několik let ve Skandinávii, hlavně ve Finsku, kde jsem objevil běžky. Tenhle zvyk mi zůstal a přidal jsem k němu trochu skialpinismu, ale ne příliš, protože se bojím zranění. Během roku rád střídám různé sporty, v sezoně také horské kolo a silniční cyklistiku. V zimě pak dvakrát týdně posiluji.

Co vám podle vás orientační běh přinesl do trailu?

Téměř všichni sportovci mojí generace přicházeli z jiného sportu. Dnes se mladí běžci specializují na trail velmi brzy. Já vyšel z orientačního běhu a ten mě formoval. Přes 20 let trénuji důsledně, systematicky a poctivě. Tyhle zkušenosti mi dnes pomáhají. Orientační běh mi dává velkou výhodu také při čtení terénu, když třeba na hřebeni nebo vrcholu není jasně viditelná stezka. Pomáhá mi volit nejlepší stopu i trasu, na které se dá běžet nejrychleji.