Grand Raid de La Réunion: příběh legendy
Publikováno dne čt 8. října 2026
Grand Raid de La Réunion se od 15. do 18. října uskuteční už po čtyřiatřicáté. Dávno před rozmachem ultratrailu si tento závod vybudoval legendární pověst na klikatých stezkách Ostrova intenzity. Náročný terén, jedinečná atmosféra a podpora místních z něj dělají výjimečnou výzvu. Tisíce trailerů se na ni každoročně vydávají, mnozí si na ní vylámou zuby, aby se pak znovu vrátili a konečně ji pokořili. Nahlédnutí do historie této zámořské ultratrailové ikony, kterou by měl každý trailer alespoň jednou za život zařadit na svůj seznam.
Grand Raid de La Réunion bezpochyby patří mezi nejlegendárnější ultratrailové závody v kalendáři. Vyniká svými specifiky, neopakovatelnou atmosférou a obtížností pěti závodů, které ho tvoří. Nejznámějším a nejobávanějším z nich je Diagonale des Fous, která vede ostrovem z jihu na sever v délce kolem 100 mil, podle konkrétního ročníku. Letos měří 180 km a nabízí 10 200 m převýšení. A navzdory všem obtížím zůstává především oslavou.
Závod inspirovaný Cross du Mont-Blanc
Za vznikem závodu stál Jean-Jacques Mollaret, bývalý příslušník horské četnické jednotky PGHM v Chamonix. Na ostrově žil už několik let a přišel s nápadem inspirovat se závodem Cross du Mont-Blanc a v roce 1988 uspořádat Cross du Piton des Neiges, první horský závod na Réunionu.
Byl přesvědčený, že ostrov lze přejít z jednoho konce na druhý. Společně s přáteli proto po průzkumu trasy vedoucí po stezkách GRR2 (Grande Randonnée R2) připravil v roce 1989 závod Marche des Cimes. Šlo o první úplný přechod ostrova Réunion. Na 112 km s převýšením 5 400 m vyrazilo 500 běžců. O rok později se závod přejmenoval na Grande Traversée (126 km, převýšení 5 000 m) a počet účastníků téměř zdvojnásobil. V roce 1993 vznikla Course de la Pleine Lune (129 km, převýšení 6 600 m), na jejíž start se postavilo méně než 450 běžců. V roce 1994 dostal závod své definitivní jméno, Grand Raid (130 km, převýšení 6 900 m). Jeden z novinářů mu tehdy dal přezdívku „Diagonale des Fous“, tedy „Úhlopříčka bláznů“. Ta už závodu zůstala a dokonale vystihuje jeho náročnost.
Extrémně náročná a technická trasa
Terén ostrova Réunion je velmi specifický a s rychlými cestami, které najdeme například na UTMB Mont-Blanc, nemá mnoho společného. Stezky jsou poseté kořeny, kameny, dlažebními kostkami a nepravidelnými schody vytesanými do hlíny či skály. Často se tu říká, že do kopce běžíte rychleji než z kopce. K tomu se přidávají mikroklimata: během 200 výškových metrů se můžete z dusivého horka dostat do pronikavého chladu, někdy ještě umocněného hustou mlhou.
V těchto proměnlivých podmínkách dostává tělo pořádně zabrat, a nejen kvůli ostrému profilu trati. Běžci se ale mohou spolehnout na neuvěřitelnou a těžko popsatelnou podporu místních obyvatel, kteří z Grand Raidu postupem let udělali součást ostrovního dědictví. Na každém, i sebemenším kousku stezky se objevují lidé, kteří povzbuzují, jako by vystoupili přímo ze země.
Bez holí, zato s pořádnou dávkou bolesti
Kdo chce závod vyhrát, nebo ho vůbec dokončit, musí počítat s několika zásadními faktory. Především s dusným vlhkým horkem, které omezuje výkon a nutí běžce zpomalit. Jakmile se vstoupí do horských kotlů, svahy jsou prudší a kluzké, často plné kořenů, kamenů a dalších nástrah. Zejména při sebězích je nutné zůstat maximálně soustředěný. Na réunionských závodech jsou navíc zakázané hole, aby se chránily stezky, což je třeba zohlednit už v přípravě.
Vyplatí se zapracovat také na opakovaných zrychleních, abyste dokázali znovu přepnout do běžeckého režimu v úsecích, kde to terén dovolí. Prudké kopce, technika, dlouhé tréninky a vedro: tak vypadá příprava, pokud chcete Diagonale des Fous přežít. V létě může být skvělou prověrkou například GR20, stejně jako pyrenejské svahy, Beaufortain nebo stezky v masivu Caroux, který dokonale zná Antoine Guillon, jedna z ikon Grand Raidu, vítěz z roku 2015 a držitel sedmi pódiových umístění.
Od místní nadvlády k největším světovým hvězdám
Historie vítězů Grand Raidu mluví jasně. Tak specifický závod byl dlouho doménou místních běžců, kteří znali zrádný a jedinečný terén jako vlastní boty.
Gilles Trousselier (dvě vítězství), Jean Philippe Marie-Louise (čtyři vítězství), Patrick Maffre (tři vítězství), Paul-Cléo Libelle (dvě vítězství), Richeville Esparon (dvě vítězství), Thierry Techer (dvě vítězství), Thierry Chambry, Pascal Parny (dvě vítězství) a další místní běžci ovládli prvních dvacet ročníků Diagonale des Fous. Teprve na konci nultých let dorazili na ostrov profesionálové moderního trailu.
Patří mezi ně Julien Chorier (dvě vítězství), Kilian Jornet (dvě vítězství), Benoît Girondel (dvě vítězství) a François d’Haene (čtyři vítězství). K jejich jménům se později přidali také Ludovic Pommeret, Aurélien Dunand-Pallaz, Benat Marmissolle, Mathieu Blanchard a Baptiste Chassagne.
Mezi ženami se místní legenda Marcelle Puy, která závod vyhrála pětkrát, stále těší větší úctě než zahraniční hvězdy. Ani Corinne Favre (tři vítězství), Karine Herry (dvě vítězství), Nathalie Mauclair (dvě vítězství), Andrea Huser (dvě vítězství), Emilie Lecomte (dvě vítězství), Jocelyne Pauly, Emilie Maroteaux, Manon Bohard, Blandine l’Hirondel ani Američanky Katie Schide a Courtney Dauwalter ji v srdcích obyvatel Réunionu zatím nedokázaly zastínit.
Pět formátů pro různé typy běžců
Grand Raid de La Réunion dnes nabízí pět závodních formátů pro různé výkonnostní úrovně, od velké Diagonale pro nejzkušenější až po Mascareignes, štafetový Zembrocal Trail nebo Métis Trail, který se v kalendáři objevil v roce 2024.
Grand Raid: 180 km / 10 200 m převýšení
Trasa se téměř každý rok mění podle představ organizátorů nebo ekologických a dopravních omezení. Letos fanoušci Diag’ zažili téměř šok, když kvůli dopravním omezením, zejména v okolí tunelu Gueule Rouge, vypadl průchod kotlem Cilaos. Pro pravidelné účastníky jde o zásadní změnu. Salazie a Hell-Bourg se nyní stávají klíčovými místy závodu, který bude v roce 2026 nejdelší v historii.
Po výstupu na obávaný Coteau Kerveguen už běžci nebudou sestupovat směrem k Le Bloc a Cilaos. Odbočí na východ přes Cap Anglais a ponoří se do vlhkého kotle Salazie.
Poté vystoupají k Plaine des Merles a stezkou Sentier Scout vstoupí do proslulého divokého kotle Mafate. Následovat bude nechvalně známý výstup na Maïdo (2 000 m převýšení na 13 km) a tradiční závěr trasy ke stadionu La Redoute v Saint-Denis, kde je cíl.
Trail de Bourbon: 106 km / 6 200 m převýšení
Název závodu odkazuje na hlubokou historii ostrova. Ten byl v roce 1642 pojmenován Île Bourbon a stal se místem míšení kultur i bojů, poznamenaným příchodem kolonistů a malgašských, indických a čínských otroků.
Trail de Bourbon si ponechává start v Cilaos a legendární první kilometry s okamžitým výstupem přes sedlo Taïbit. Lehce se mění trasa v kotli Mafate: po sestupu stezkou Sentier Scout běžci projdou přes La Plaque, Ilet à Bourse, Grand Place, La Roche Ancrée a Roche Plate, než dorazí k úpatí Maïda, občerstvovací stanici Ilet Savannah, Chemin des Anglais a do cíle v La Redoute.
Mascareignes: 74 km / 3 800 m převýšení
Trasa začíná v Hell-Bourgu, vede z kotle Salazie stezkou Sentier Scout a klesá do kotle Mafate. Po jeho překonání se běžci vrátí na pobřeží a zamíří do cíle na stadionu La Redoute v Saint-Denis.
Zembrocal Trail: 160 km / 8 460 m převýšení
Tato štafeta pro čtyři běžce nabízí týmový přechod ostrova v úsecích dlouhých 37, 35, 49 a 39 km. Startuje v obci Saint-Joseph a účastníkům dává ochutnat Diagonale des Fous. Trasa pro rok 2026 rovněž přichází o průchod kotlem Cilaos, takže kvůli změně trasy naroste její délka i převýšení.
Métis Trail: 51 km / 2 500 m převýšení
Tento závod vznikl v roce 2024 s cílem zpřístupnit Grand Raid co nejširšímu okruhu běžců. Trasa mezi Saint-Paul a Saint-Denis nabízí 700 vylosovaným účastníkům ochutnávku Grand Raidu a jedinečný zážitek v srdci nádherného ostrova Réunion s historickými i panoramatickými místy.
Program závodů Grand Raid 2026 (místní čas)
Čtvrtek 15. října v 17:00
Start Zembrocal Trailu (Saint-Joseph)
Čtvrtek 15. října ve 22:00
Start Diagonale des Fous (Ravine Blanche, Saint-Pierre)
Pátek 16. října v 1:00
Start Mascareignes (Hell-Bourg)
Pátek 16. října ve 20:00
Start Trail de Bourbon (Cilaos)
Sobota 17. října v 6:00
Start Métis Trailu (Saint-Paul)
VÍTĚZOVÉ DIAGONALE DES FOUS
Rok | Vítěz | Vítězka |
1989 | Gilles Trousselier (Francie) | Marie Thérèse Maussion (Francie) |
1990 | Gilles Trousselier (Francie) | Guylène Calpetard (Francie) |
1991 | Gilles Trousselier a Patrick Maffre (Francie) | Marie Annick Laudes (Francie) |
1992 | Jean-Philippe Marie-Louise (Francie) | Mireille Sery a Thérèse Derolez (Francie) |
1993 | Patrick Maffre (Francie) | Régine Étienne (Francie) |
1994 | Jean-Philippe Marie-Louise (Francie) | Mireille Sery (Francie) |
1995 | Jean-Philippe Marie-Louise (Francie) | Marcelle Puy (Francie) |
1996 | Jean-Philippe Marie-Louise (Francie) | Josiane Catois (Francie) |
1997 | Patrick Maffre (Francie) | Émilie Coulomb (Francie) |
1998 | Paul-Cléo Libelle (Francie) | Corinne Favre (Francie) |
1999 | Paul-Cléo Libelle (Francie) | Mireille Sery (Francie) |
2000 | Thierry Techer a Gilles Diehl (Francie) | Corinne Favre (Francie) |
2001 | Pascal Parny (Francie) | Corinne Favre (Francie) |
2002 | Thierry Técher (Francie) | Marcelle Puy (Francie) |
2003 | Richeville Esparon (Francie) | Simone Kayser (Nizozemsko) |
2004 | Richeville Esparon (Francie) | Alexandra Rousset (Francie) |
2005 | Charles Fontaine (Francie) | Sandrine Béranger (Francie) |
2006 | Christophe Jacquerod (Švýcarsko) a Vincent Delebarre (Francie) | Karine Herry (Francie) |
2007 | Thierry Chambry (Francie) | Marcelle Puy (Francie) |
2008 | Pascal Parny (Francie) | Marcelle Puy (Francie) |
2009 | Julien Chorier (Francie) | Emilie Lecomte (Francie) |
2010 | Kilian Jornet (Španělsko) | Marcelle Puy (Francie) |
2011 | Julien Chorier (Francie) | Karine Herry (Francie) |
2012 | Kilian Jornet (Španělsko) | Emilie Lecomte (Francie) |
2013 | François D'Haene (Francie) | Nathalie Mauclair (Francie) |
2014 | François D'Haene (Francie) | Nathalie Mauclair (Francie) |
2015 | Antoine Guillon (Francie) | Nuria Picas (Španělsko) |
2016 | François D'Haene (Francie) | Andrea Huser (Švýcarsko) |
2017 | Benoît Girondel (Francie) | Andrea Huser (Švýcarsko) |
2018 | François D’Haene a Benoît Girondel (Francie) | Jocelyne Pauly (Francie) |
2019 | Grégoire Curmer (Francie) | Sabrina Stanley (USA) |
2020 | Zrušeno kvůli covidu | Zrušeno kvůli covidu |
2021 | Ludovic Pommeret a Daniel Jung (Itálie) | Emilie Maroteaux (Francie) |
2022 | Benat Marmissolle (Francie) | Courtney Dauwalter (USA) |
2023 | Aurélien Dunand-Pallaz (Francie) | Katie Schide (USA) |
2024 | Mathieu Blanchard (Francie) | Manon Bohard (Francie) |
2025 | Baptiste Chassagne (Francie) | Blandine L’Hirondel (Francie) |