Sophie Woods přeběhla Alpy a zlomila rekord na Via Alpina

Slovinsko, Itálie, Rakousko, Německo, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Francie a nakonec Monako… Tuhle dlouhou štreku si letos v létě naordinovala Novozélanďanka Sophie Woods. Měla vše dobře připravené a vyšlo jí to. Na cestě ji doprovázel manžel a kamarádka fotografka, Zoé Salt. Kdyby tenhle článek vznikl hned po jejím příchodu do cíle 1. srpna, byl by její čas 28 dní, 17 hodin a 59 minut rekordem mezi muži i ženami, v kategorii s podporou. Via Alpina ale láká víc lidí: 16. srpna 2026, tedy 15 dní po výkonu Sophie Woods, dokončil Švýcar Frédéric Splendore Via Alpina opačným směrem, z Monaka do Terstu, za 23 dní, 11 hodin a 42 minut… Horké léto v Alpách! Nepochybně si na tuto výzvu v příštích letech troufnou další běžci. Zajímavost z diářů a alpských map: 28. července se oba běžci ocitli ve stejném úseku v Hautes-Alpes, kolem Freissinières, každý na cestě k opačnému konci pohoří.

© Zoe Salt Photography, https://www.zoesalt.com/

Výkon

Sophie Woods, která je na trailové scéně doma, vyrazila 4. července uprostřed noci z Muggie nedaleko Terstu. Via Alpina vede postupně Itálií, Slovinskem, Rakouskem, Německem, Lichtenštejnskem, Švýcarskem a Francií a končí v Monaku. Zvolená trasa měří zhruba 2000 kilometrů. Data zveřejněná po pokusu uvádějí 117 614 metrů nastoupaných. George Woods a Zoe Salt se s ní pravidelně potkávali podél trasy a předávali jí jídlo, vodu a vybavení. Veškerou dokumentaci jejího výkonu včetně GPS dat poslala na web Fastest Known Time, který její výkon uznal v kategorii „supported“. Aby si rekord odnesla, byla Woods v pohybu 14 až 18 hodin denně… V průměru 70 kilometrů a 4000 metrů stoupání každý den. Čísla, z nichž se točí hlava. Novozélandská běžkyně navíc čelila nejteplejšímu létu v nedávné historii: vedru, bouřkám a dokonce musela obcházet lesní požáry... Dobře jíst, dobře spát, na všem záleželo. K příspěvku o spánku napsala Sophie Woods na Instagramu mimo jiné tuto větu: „Udělala bych to znovu, kdybych měla na výběr? Rozhodně!“

Do Monaka dorazila 1. srpna. Dosavadní nejlepší ženský čas patřil Nizozemce Tessě Caspers a činil 38 dní, 2 hodiny a 54 minut. Woods překonala i mužský rekord Jakea Catteralla z roku 2024, který byl 35 dní, 21 hodin a 4 minuty.

Solidní běžecká minulost

Sophie Woods přitom není dítě trailu vyrostlé na stezkách. Narodila se na Novém Zélandu a ve dvaceti odešla žít do Londýna. Když kolem pětadvaceti začala běhat, byly tratě krátké. Přišly desítky, pak maratony a hory a ultra postupně získávaly víc prostoru. Po šestnácti letech v Londýně se s manželem odstěhovala na několik let do dodávky a projížděla evropská pohoří. Volba, která o ní už něco vypovídá: obrovská láska k životu venku. Pod dívčím jménem Sophie Grant se Woods postupně stala štamgastkou velkých evropských ultra. UTMB, Lavaredo Ultra Trail, Transgrancanaria, Diagonale des Fous, Marathon des Sables: její kariéra je plná dlouhých závodů. V minulosti reprezentovala Velkou Británii v trailu a v roce 2018 vyhrála britský šampionát ve skyrunningu. Tor des Géants dokončila třikrát. V lednu 2026, jen pár měsíců před Via Alpina, poprvé okusila Winter Spine Race: zhruba 420 kilometrů po britské Pennine Way, uprostřed zimy. Hned na prvním startu skončila třetí mezi ženami s časem 117 h 32 min.

Ohromující výkon, který jí před startem Via Alpina nepochybně dodal sebevědomí.