Gordy Ainsleigh, muž, který běžel s koňmi

Výkon Gordyho Ainsleigha

V 4:50 ráno 3. srpna 1974 opouští Gordy Ainsleigh oblast Squaw Valley několik minut před koňmi. Tehdy startuje v Tevis Cupu 198 jezdců se svými koňmi. On je na trati sám pěšky poté, co v roce 2023 odstoupil se svým koněm. O deset minut později vyrážejí na přechod hor i jezdci. Závod, který v roce 1955 založil podnikatel Wendell Robie (na fotografii níže), je nejstarší vytrvalostní jezdeckou soutěží. Trasa vede z oblasti jezera Tahoe do Auburnu po stezkách pohoří Sierra Nevada a musí se zvládnout za méně než 24 hodin.

Koně procházejí po trase kontrolami a musí být shledáni schopnými pokračovat. Ainsleigh toto prostředí dokonale zná: Tevis Cup absolvoval na koni v letech 1971 a 1972. Dne 3. srpna 1974 se však stal prvním běžcem, který trasu zvládl za méně než 24 hodin. Především se stal inspirací pro jeden z nejslavnějších závodů na světě, Western States 100-Mile Endurance Run.

Trasu už před ním absolvovali pěšky i další běžci, jejich časy však byly od Gordyho výkonu na míle vzdálené. V roce 1972 se o přechod Western States Trail pěšky pokusilo dvacet vojáků a do Auburnu dorazilo sedm z nich. Jejich výkon ale trval 45 až 47 hodin. Gordy dokázal dodržet časový limit stanovený pro koně. V roce 1977 začalo Ainsleighovo dědictví nabývat konkrétní podoby: prvního oficiálně uspořádaného Western States Endurance Run se zúčastnilo čtrnáct běžců ze čtyř států, závod se tehdy stále konal souběžně s Tevis Cupem. Do Auburnu dorazili pouze tři muži.

© Western States 100 miles Endurance Run

Promyšlený plán

Na rozdíl od některých verzí, které příběh Gordyho Ainsleigha přikrášlují a například tvrdí, že po odstoupení svého koně pokračoval v závodě pěšky, byl jeho plán dokonale promyšlený. Přechod k běhu si Gordy připravoval a v roce 1973 se zúčastnil závodu Castle Rock 50. Maraton dokázal zaběhnout pod tři hodiny. Byla to Drucilla Barnerová, první žena, která vyhrála Tevis Cup, a tehdejší sekretářka závodního sdružení, kdo Gordyho Ainsleigha povzbudil k pokusu na dlouhé trase. Od odstoupení v roce 1973 už totiž neměl koně schopného závod absolvovat.

Ainsleigh stezky znal. Aby se vešel pod 24 hodin, musel udržet průměrné tempo lehce nad 6 km/h. Stoupání v Sierra Nevadě, prudké seběhy, kaňony, vedro a dlouhé odlehlé úseky už tehdy tvořily podstatnou část toho, čím se Western States později proslavil. Ainsleigh ještě neměl k dispozici občerstvovačky jako na moderních ultrazávodech, svůj pokus ale pečlivě připravil. Podél trasy si například předem rozmístil lahve s energetickým nápojem.

O 23 hodin a 42 minut později dorazil Gordy Ainsleigh do cíle. Western States od tohoto dne vede tento ročník jako první v historii: jeden startující, jeden finišer. Oficiální web Western States Endurance Run tomuto dědictví dodnes vzdává hold.

Vášeň, která stále žije

Gordy Ainsleigh sice není vynálezcem ultratrailu, ale svým výkonem tehdy nastavil laťku tak vysoko, že působí až moderně. Stejně jako jeho příprava a pečlivost. Vojáci, kteří se o stejnou vzdálenost pokusili, potřebovali dvakrát více času.

Tento milovník přírody a sportu, který je mimo jiné lékařem, má něco společného s Kilianem Jornetem: vyrůstal v horách, zvykl si na jejich tvrdost a nade vše miluje překonávání vlastních limitů. Za zmínku stojí, že tento běžec byl před svým zviditelněním na stezkách považován za jednoho z nejlepších jezdců americké scény. Dodnes je respektovanou postavou běžeckého světa.

Gordy zůstává mezi milovníky přírody a trailu velmi oblíbenou osobností. Jeho úsměv a přístup k životu stále inspirují, přestože se závodů účastní už jen příležitostně. V 79 letech dál běhá závody, i když už nemůže absolvovat stovku, což ho velmi mrzí… V roce 2026 s ním novinář z Outside pořídil tento rozhovor s mužem, který běžel s koňmi: „Především mě to deprimuje, protože už to nemůžu dělat. Tak moc bych si přál, abych to ještě mohl dokázat.“ Na Western States stále působí jako dobrovolník. Pokud ho potkáte, pořiďte s ním fotografii!

© Wikimedia