Američan Ben Dhiman (ASICS), druhý na UTMB 2025, letos splnil svůj cíl a vyhrál nejprestižnější trailový závod světa. Na trati dlouhé 174 km s převýšením 9700 m prolomil hranici 19 hodin v čase 18:16:29. O téměř hodinu a půl tak vylepšil svůj loňský výkon na totožné trati. Francouz Baptiste Chassagne (On) doběhl druhý v čase 18:47:38 a jen o 45 sekund uhájil pozici před dalším Američanem Calebem Olsonem (Nike), třetím za 18:48:24. Francouzka Blandine L'Hirondel (KIPRUN) završila svou impozantní sbírku triumfem vydřeným až do posledních metrů.
„Když mám v hlavě cíl, udělám všechno pro to, abych ho splnil.“ Ben Dhiman (Asics)nám svou neochvějnou odhodlanost ukázal už v rozhovoru před tímto UTMB. Takové hlášky se říkají snadno, ale v terénu se podle nich žije mnohem hůř. Šlachovitý Američan, který v tréninku dře jako málokdo, dnes dokonale završil čtyři roky práce s jediným cílem: pokořit UTMB. Po dvou odstoupeních v letech 2023 a 2024 a loňském druhém místě nikdy neztratil víru. Pokračoval v tvrdé práci, v některých měsících trénoval přes 100 hodin, a odměna byla opravdu velkolepá.
Říkal jsem si: Zpomalím a počkám na ostatní, nebo do toho půjdu naplno?
Jen málokdo čekal, že hranice 19 hodin padne pod Američanovými údery tak přesvědčivě. „Dnes jsem trať vůbec nešetřil,“ popsal vítěz svůj přímý souboj s cestami a překážkami, které mu stály v cestě během noci i dne. „V Les Contamines jsem najednou zůstal úplně sám a překvapilo mě to,“ pokračoval v cíli. „Říkal jsem si tehdy: Zpomalím a počkám na ostatní, nebo do toho půjdu naplno?“ Dhiman zvolil druhou možnost. Riskantní sólový únik, zahájený tak brzy v závodě, ho vynesl až na vrchol.
Úplněk a svěží vzduch během klidné noci
K tomuto fantastickému výkonu mu bezpochyby pomohly ideální podmínky. Organizátoři se rozhodli posunout start o dvě hodiny, aby peloton 2500 běžců neposlali do bouřkového deště. Logistiku to sice zkomplikovalo, protože doběh CCC se časově překrýval se startem UTMB, sportovcům se ale změna nejspíš výrazně ulevila.
Ben Dhiman zaujal také zvládnutím občerstvovaček. Na všech občerstvovacích stanicích UTMB 2026 strávil Američan v součtu pouhých 9 minut a 23 sekund. Číslo, které o jeho efektivitě mluví jasně: rychle doplnit zásoby, okamžitě vyrazit a neztratit ani vteřinu. Na tak dlouhém závodě, jakým je 174 kilometrů, znamenaly tyto ušetřené minuty v cíli obrovský rozdíl.
Po jemném dešti na startu a v prvních kilometrech se noc nesla v ideálních podmínkách pod zářícím úplňkem. „Bylo to vidět v Courmayeuru (81,3. km), kam závodníci dorazili mnohem svěžejší než v předchozích letech a kde bylo výrazně méně odpadlíků než obvykle,“ konstatoval Julien Chorier, sportovní ředitel závodu. Z velkých jmen startovního pole tak v italské základně skončil pouze Paul Cornut-Chauvinc (Asics). „V průsmycích bylo svěže, ale ne chladno, což jsou pro běh ideální podmínky,“ vysvětloval Julien Chorier. Loňský sníh, především v oblasti Grand Col Ferret, zmizel. I to nejspíš přispělo k rychlejším časům. Ben Dhiman například zdolal stoupání na Grand Col Ferret o 35 minut rychleji než loni.
Dhiman v sólovém úniku dokázal udržet svého prvního pronásledovatele Baptista Chassagneho (On) v bezpečné vzdálenosti, i když si nikdy nevytvořil rozhodující náskok. Ten se podle profilu trati pohyboval mezi dvaceti a třiceti minutami. „Dvacet minut není na ultramaratonu nic a pořád jsem se bál, že se ke mně Baptiste dotáhne.“
Chassagne se do cíle dostal přesně podle plánu. Po loňské absenci na UTMB, která následovala po jeho druhém místě z roku 2024, se vydal sbírat zkušenosti na náročné stezky ostrova Réunion. Jeho cílem bylo vylepšit čas z roku 2024 (20:22) a pokořit hranici 20 hodin. To se mu povedlo s velkou rezervou. Jezdec týmu On si tak mohl druhé místo vychutnat jako malé vítězství, protože Ben Dhiman byl ten den k neporažení.
Francouz ale od začátku do konce trpěl, jak po doběhu vysvětlil: „Prvních 30 minut závodu na mě padla těžká nálada. Říkal jsem si, co tady vlastně dělám, neměl jsem chuť běžet, jako by byla příprava až příliš dokonalá.“ Naštěstí ho příchod do Saint-Gervais, nedaleko jeho domu, znovu nakopl a vrátil do závodu. Stálo ho to ale pořádnou osobní bitvu. „Tohle druhé místo jsem si musel vybojovat,“ řekl. „Bylo to těžké od začátku do konce. Bojoval jsem s tím, co jsem dnes měl k dispozici, jsem hrdý, že jsem vydržel a nevzdal to. Končím za Benem, který je opravdu můj oblíbený závodník. Před rokem mě na Ventoux pořádně rozdrtil a dnes mi to zopakoval. Dnes byl nejlepší a já byl nejlepší z pronásledovatelů…“
Chybělo jen několik sekund a Baptiste by skončil třetí. O působivý finiš se postaral další Američan Caleb Olson (Nike). Vítěz Western States 2025 byl celou dobu ve hře a v poslední třetině závodu předstihl Ekvádorce Joaquina Lopeze. V posledním kilometru už zahlédl siluetu Baptista Chassagneho. Olson tak prolomil smůlu na akcích UTMB, kde v posledních třech letech na CCC nikdy neskončil lépe než 12., 13. a 17. místo.
Dva Američané na pódiu, pět Francouzů v první desítce
V těsném závěsu předvedl pětadvacetiletý Virgile Moriset (Asics) při své první účasti na UTMB všechen svůj talent a potenciál. Bývalý amatérský cyklista, kterého si Asics všiml na SaintéLyon 2024, rozložil síly dokonale a doběhl na velmi nadějném čtvrtém místě v čase 19:00:23. Tím alespoň částečně zapomněl na tři odstoupení ze čtyř závodů v sezoně 2026. V první desítce se umístili ještě tři Francouzi: Pyrenejec Gautier Bonnecarrère (La Sportiva) skončil sedmý, Antoine Charvolin (On) při své premiéře osmý a neúnavný pekař Yannick Noël (Inov8) devátý.
Američané čekali na svého prvního vítěze UTMB 20 let, než v roce 2023 uspěl Jim Walmsley. Teď přidali druhý triumf jen tři roky po prvním a letos dokonce obsadili dvě místa na pódiu. Zdá se, že specifika této alpské trati už dokážou číst velmi dobře.
Příklad vytrvalosti, který může povzbudit největší zklamané závodníky dne, například Théo Détienneho (Brooks), jenž podle vlastních slov přijel v životní formě, ale nejspíš skončí hluboko za svými cíli. Nebo Vincenta Bouillarda (Hoka), který odstoupil po 67 kilometrech. Julien Chorier k tomu poznamenal: „Na této výkonnostní úrovni je dnes opravdu těžké zvládnout dva závody na 100 mil v tak krátkém čase a chtít být vpředu v obou.“ Narážel na Bouillardovo vítězství na Western States na konci června. GOAT Kilian Jornet je posledním závodníkem, který tento double zvládl, tedy vyhrál Western States i UTMB během jediného léta. Naposledy se mu to podařilo v roce 2011.
Blandine L'Hirondel završila svou impozantní sbírku
Ženský závod přinesl mimořádné emoce a dlouho očekávaný triumf Francouzky Blandine L'Hirondel (Kiprun). Mistryně světa z roku 2022, vítězka obou dalších finálových závodů UTMB Mont-Blanc, tedy OCC v roce 2021 a CCC v roce 2022, a vítězka Grand Raid de La Réunion 2025 potřebovala k uzavření pomyslného grandslamu světového trailu už jen vítězství na UTMB. V roce 2023 tu přitom skončila třetí. Na Western States ani Hardrock, dvě americké trailové klasiky, nikdy nebyla nominována.
Do Chamonix dorazila zraněná (přečtěte si náš rozhovor před startem) a po Grand Raid de La Réunion dokonce zvažovala konec kariéry. Na tomto ročníku UTMB se ale vydala až na hranici svých možností. Závěr protrpěla kvůli kyčelní tepně, která při zvýšení intenzity začala trápit její levou nohu.
Na čele závodu jsem se necítila, jako bych tam patřila
Navzdory dvěma pádům v posledním seběhu z La Flégère sportovní lékařka a gynekoložka dokončila svou torturu i svůj sen: alespoň jednou v životě vyhrát UTMB. Francouzka na tento triumf čekala od roku 2016, kdy závod vyhrála Caroline Chaverot. „Už nemám sílu vyjádřit radost ani poděkovat tomu šílenému publiku, které mě celou cestu provázelo,“ řekla Blandine po doběhu téměř bez dechu. „Čím déle závod trval, tím víc jsem se ptala, co vlastně dělám na čele. Necítila jsem se, jako bych tam patřila,“ pokračovala závodnice, která navzdory všem úspěchům vždy působila, jako by si sama sebou nebyla úplně jistá. „Říkala jsem si, že mě přece musí nakonec dohnat.“ Naštěstí pro ni se to nikdy nestalo.
Pro Blandine to nejspíš byla šance, která se už nemusela opakovat. Ruth Croft (Adidas) totiž v předstartovních dnech odcestovala za rodinou na Nový Zéland a Američanka Courtney Dauwalter (Salomon) brzy odstoupila u Lac Combal (67. km).
Obklopená Američankami
Nepřítomné závodnice ale nic nemění na výkonu Blandine L'Hirondel, která čelila mimořádně silnému americkému kontingentu. Nejvýraznější z něj byla Rachel Entrekin (Norda). Na jaře porazila v absolutním pořadí všechny muže a vyhrála Cocodona 250. Blandine ji tedy rozhodně nemohla zastrašit. Entrekin se brzy usadila na pozici hlavní soupeřky Francouzky, která si dokázala držet solidní náskok. V Champex-Lac (127. km) činil přibližně 40 minut.
Druhá Američanka Careth Arnold (Altra) se držela na průběžné třetí příčce, dokud se po rozednění neobjevila její krajanka Emily Schmitz (Hoka) a neposunula ji níže. V posledním seběhu z La Flégère byla Schmitz jasně rychlejší a efektivnější, probudila se ale možná příliš pozdě na to, aby zaútočila na druhé místo. Rachel Entrekin po celou dobu běžela rovnoměrně a druhé místo udržela. V cíli ztratila na Blandine L'Hirondel 21 minut, před Schmitz měla náskok 1:35.
© Franck Oddoux /UTMB© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
9'23© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB
© UTMB