Rozhovor se Simonem Paccardem, pátým v CCC na UTMB: „Musím dál pracovat, abych se přiblížil předním příčkám“

Šestadvacetiletý Simon Paccard z Annecy doběhl v CCC na UTMB 2026 jako nejlepší Francouz v čase 10:50:59 na pátém místě. Předčil tak Thomase Cardina a Benjamina Roubiola, další francouzské favority. Běžec týmu Salomon se s námi ohlíží za povedeným závodem.

Simone, před startem se jako o francouzských favoritech CCC hodně mluvilo o Thomasi Cardinovi a Benjaminu Roubiolovi. Na vás se trochu zapomnělo…

Ne, nezapomněli jste na mě. Je přirozené, že se dnes mluví především o Benjaminovi a Thomasovi, protože patří mezi špičku, a nikdo nemohl tušit, že se jim závod nepovede. Pro mě to byl jeden z cílů sezony, i když jsem si chtěl dobře zazávodit také doma v Annecy na šedesátikilometrové MaXi-Race, kde to mimochodem dopadlo dobře. Ze svého výkonu tady mám velkou radost. Opravdu mě těší, že jsem zvládl tak povedený závod na trati typu 100K, přesně to jsem si sem přijel vyzkoušet.

S přibývajícími kilometry jste se díval dopředu a věřil v pódium?

Ne, soustředil jsem se hlavně na sebe. Původní plán mě měl dovést do Champex-Lac. Pak už to pro mě bylo trochu neznámé, protože na takovou vzdálenost si teprve zvykám. Od Champexu jsem se snažil držet vpředu ve stoupáních, ale na balkonech a ve seběhu do La Fouly jsem běžel až příliš rychle. První tři byli v tomto úseku ještě rychlejší než já a prakticky se jich nedalo držet. Nakonec jsem se díval spíš za sebe, protože jsem zjistil, že pět závodníků za mnou je v rozmezí pěti minut. Musel jsem zůstat psychicky pevný a dál si běžet svůj závod. Všechno ale dopadlo dobře a mám z toho opravdu velkou radost.

Jak vaši strategii ovlivnilo vypuštění stoupání na La Flégère?

Pro mě to byla spíš výhoda, protože jsem typ na krátké prudké nástupy. Vyhovují mi techničtější, živější a členitější profily a myslím, že mě nový závěr závodu zvýhodnil. Po stoupání na Béchard jsem cítil, že mám pořád z čeho brát. Znovu jsem chytil druhý dech a měl jsem dost síly, takže možná by mi ani stoupání na La Flégère nevadilo…

Byla pro vás první pětka tajným cílem?

Na klasické trati jsem chtěl běžet kolem 10:30 a mířit do první desítky. Páté místo je proto neuvěřitelné. Na pódium jsem neměl. Vpředu byli stále příliš silní, ale budeme dál pracovat a pokusíme se přiblížit předním příčkám.

CCC bývá někdy odrazovým můstkem k delší trati. Platí to i pro vás?

Nechci předbíhat. Podle mě spousta lidí přechází ze 100 na 160 kilometrů příliš rychle. Znamená to přece dvojnásobný počet hodin v zátěži. K UTMB budu přecházet postupně, možná nejdřív přes tratě kolem 120 kilometrů. Stále dokážu podávat velmi dobré výkony na kratších distancích, až do 85 kilometrů. 100 mil mě zatím neláká. Chci pracovat na rychlosti a sbírat zkušenosti na tratích 100K, ale 100 mil pro mě do budoucna zůstává cílem. S trailem jsem začal právě díky UTMB. Je to závod, o kterém lidé sní, skutečný mýtus. Myslím, že zhruba za tři roky se k němu vydám, ale zatím to není na pořadu dne.

Všimli jsme si, že první tři závodníci CCC získali Golden Tickets pro Western States. Pokud by se někdo z nich odhlásil, mohl byste jeden z tiketů získat vy. Co byste s ním udělal?

To je dobrá otázka. Dnes na to nechci myslet. Vím, že Hans Troyer svůj tiket využije, u dalších dvou závodníků nevím. Myslím, že na tak rychlou stíhačku na 100 mil je pro mě ještě příliš brzy. Je potřeba brát v úvahu i dopad na životní prostředí. Do letadla se mi chce čím dál méně.

Mluvíte o životním prostředí. Sledoval jste debatu o dopadu týdne UTMB, jehož konání by mohlo být v budoucnu zpochybněno? Jaký na to máte jako závodník názor?

Myslím, že je správné klást si tyhle otázky a některé věci přehodnocovat, ale neznamená to, že musíme všechno zrušit. Trail je ve srovnání s jinými sporty stále šetrný. My závodníci jsme připraveni spolupracovat s UTMB na tom, aby se jeho dopad ještě zmenšil. Je jasné, že akce narostla do rozměrů, které se obtížně kontrolují. Musíme přijmout správná opatření po dohodě se všemi, kterých se to týká, především s místními obyvateli, abychom pochopili jejich očekávání. Byla by škoda připravit se o tak skvělý svátek.