Jak zavázat trailové boty: kompletní průvodce

1. Zavazování trailových bot: klíčový detail

Zavazování bot při běhu se často podceňuje, přitom jde o zásadní detail.

• Přispívá k celkovému pohodlí. Příliš utažené tkaničky vytvářejí tlaková místa na nártu. Příliš volné zase způsobují tření, a tedy potenciálně puchýře, a neposkytují chodidlu dostatečnou oporu.

• Pomáhá zpevnit chodidlo a zvyšuje stabilitu díky dobrému zajištění paty a pevné fixaci nártu. Správně zavázaná bota snižuje riziko podvrtnutí.

• Lze ho přizpůsobit tvaru chodidla i osobním preferencím. Nejde jen o volbu správné velikosti: zavazování umožňuje upravit usazení boty podle různých tvarů chodidla, případných potíží i pocitů, které běžec preferuje.

2. Základy optimálního zavazování

Zjednodušeně řečeno, správné zavázání stojí na čtyřech hlavních bodech:

• Utažení se správnou intenzitou: celé umění spočívá v tom, aby tkaničky nebyly ani příliš utažené, ani příliš volné. Po zavázání by měl mezi jazykem boty a tkaničkou projít prst.

• Dbejte na symetrii: podobně dlouhé konce tkaniček na obou stranách pomáhají zajistit rovnoměrné utažení.

• Zvolte správnou délku a materiál: příliš krátké tkaničky znemožní některé způsoby zavazování, ploché obvykle drží lépe než kulaté. Existují také elastické tkaničky, které se hodí hlavně pro triatlon, protože urychlují obouvání, jejich utažení je ale méně přesné.

• Udělejte dvojitý uzel: snadno se zavazuje a spolehlivě zajistí celé šněrování.

Některým častým chybám se přitom lze snadno vyhnout:

Utažení pouze v horní části  napětí by se mělo zvyšovat postupně.

• Ignorování přídavných oček  slouží k zajištění paty.

• Nikdy neměnit způsob zavazování  vyplatí se ho upravit podle typu tréninku (intervaly, dlouhý běh…), počasí (v horku chodidla otékají) i terénu (silnice, stezka, rovina, kopce…).

• Nechat volné konce tkaniček volně viset  ideální způsob, jak zakopnout! Udělejte dvojitý uzel, zastrčte konce pod tkaničky nebo do kapsičky na tkaničky, pokud ji bota má.

3. 8 osvědčených technik zavazování

Technika č. 1: klasické křížové zavazování

• Každodenní volba, pokud s chodidly nemáte žádný konkrétní problém.

• Všestranná a univerzální technika.

• Postup: Tkaničky provlékejte odspodu nahoru a u každého očka je překřižte. Utahujte postupně, aby se tlak rozložil rovnoměrně. Nakonec udělejte klasický nebo dvojitý uzel.

Technika č. 2: běžecký uzel

Technika, která brání vyklouzávání paty a omezuje tření i vznik puchýřů v zadní části chodidla.

Hodí se pro běžce s úzkou patou nebo pro boty, které jsou trochu větší.

Postup: Tkaničky veďte standardně až k posledním očkům, ale neprovlékejte je skrz. Každý konec zasuňte do horního očka na stejné straně a vytvořte malé očko. Konce překřižte a každý protáhněte protilehlým očkem. Utáhněte směrem dolů a dokončete zavázání uzlem.

Technika č. 3: zavazování pro široké chodidlo

• Uvolní prostor ve špičce a sníží tlak na přední část chodidla.

• Vhodná pro široká chodidla nebo pro každého, kdo chce mít vpředu více místa.

• Postup: Začněte zavazovat o jedno očko výše, než je nejnižší očko. Pokračujte standardním způsobem a přední část příliš neutahujte. Podle potřeby zakončete zajištěním paty (technika č. 2).

Technika č. 4: zavazování pro vysoký nárt

• Pomáhá zabránit tlaku na nárt. Říká se jí také „skip lacing“ neboli zavazování s vynechaným očkem.

• Vhodná pro chodidla s vysokým nártem.

• Postup: Zavazujte standardně (technika č. 1) až k bolestivému místu. Očko v místě tlaku vynechte a vytvořte tak volnější zónu. Poté pokračujte technikou č. 1 až nahoru.

Technika č. 5: paralelní zavazování

• Pomáhá omezit tlaková místa. Říká se mu také „bar lacing“.

• Vhodné pro chodidla citlivá na tlak.

• Postup: Tkaničky vedou vodorovně z jedné strany na druhou a na jazyku boty se nekříží. Bez schématu nebo videa se tato technika vysvětluje obtížně, proto si raději vyhledejte názorný návod na internetu, abyste si její provedení správně osvojili.

Technika č. 6: zavazování proti černým nehtům

• Využívají ji hlavně trailoví běžci, kterým při sebězích černají nehty, ale také silniční běžci s citlivými prsty.

• Pomáhá zabránit narážení prstů do přední části boty.

• Postup: Použijte techniku č. 2, aby pata zůstala pevně na místě. Přední část utáhněte o něco více, ale nepřehánějte to! Zkontrolujte velikost: příliš malá bota vede k opakovaným drobným nárazům prstů do špičky.

Technika č. 7: asymetrické zavazování

• Vhodné při bolesti na straně chodidla.

• Umožňuje odklonit tlak od podrážděného místa.

• Postup: Začněte standardně u prvního očka a postupně posouvejte místo křížení tkaniček tak, aby se citlivé oblasti vyhnulo. V případě potřeby vynechte očko pouze na jedné straně.

Technika č. 8: zavazování při citlivé Achillově šlaše

• Pomáhá omezit tření na patě a napětí v okolí podrážděné Achillovy šlachy.

• Postup: Střed chodidla utáhněte postupně a v oblasti nártu nechte zavazování o něco volnější.